Do 15:00 jsem úřednicí, pak jsem řemeslník a o víkendu manželka, říká Ania z dílny Domowa Rękodzielnia. – Ráda šiji, ale také miluji práci s hlínou a dřevem
Moje studio vzniklo díky sledujícím, kteří se dívali na můj instagramový profil @dom_na_przedmiesciach. Ozdoby, které jsem vyrobila, se jim tak líbily, že chtěli mít podobné doma.
Sto let starý stroj jsem měl doma odjakživa - šila na něm maminka mé maminky. A přestože sama mám elektrický stroj, šiju jen na tomto stoletém. Možná není moc praktický, velikostí připomíná šatník, ale má duši a vůni, která mi připomíná teplo rodinného domova.Jako malá jsem z něj šila archy papíru (na lístky nebo karty na hraní krámku), na střední jsem s ním přetvářela oblečení, a když jsme se s Tomkem přestěhovali do prvního bytu, začala jsem šít různé dekorace. Když bylo naše hnízdo plně vybaveno plátěnými srdíčky, látkami a závěsy, objevilo se v mém životě dřevo. A tady mi přišla na pomoc kamarádka - Ewa - jejíž talentované ruce jsou jakýmsi prodloužením skládačky. Ewa načrtává a následně vystřihuje mé návrhy, které pak zdobím různými technikami.
Síla inspirace
V mém ateliéru je spousta dřevěných křídel a plaket zdobených citáty, krajkovými motivy nebo jen vybílených a nošených. V poslední době se objevují i dřevěné svatyně a přívěsky z hlíny. Inspiraci vidím všude. Obyčejný list, který spadl na dřevěnou paletu, mi dává poznat, že talíř s botanickou grafikou bude na staré desce pěkně vypadat.Někdy však ztrácím inspiraci a pak mi ji Tomek pomůže najít - vybízí mě k přečtení zajímavé knihy nebo mě vezme k moři. Když pak tiše sedíme na pláži s nohama zabořenýma do písku, v hlavě mi zhasne žárovka a já mám další nápad. A pak si s vděčností říkám, jak je dobré mít v životě někoho, kdo je oporou a zdrojem inspirace pro mnoho činností, nejen ručních.