Svět, který ve svých ilustracích představuji, je plný kouzel, jako srub plný pokladů ukrytých v lese – říká Joanna Dunin, zakladatelka studia Dzikie Rzeczy
Můj rodinný dům byl vždy plný rostlin – můj táta byl zahradnický inženýr a já sám jsem povoláním zahradní inženýr. Neumím si představit život bez květin – říká Joanna.Vždycky jsem se mezi rostlinami cítil dobře. Můj táta byl zahradník. Jeho zahrada mi připadala jako země mimo tento svět, plná fantazijních forem, vůní a barev. Odmala jsem byl také obklopen odbornou literaturou obohacenou o krásné rytiny, jejichž prohlížení se stalo mou oblíbenou činností.Nejednou jsem usnul v posteli plné knih, herbářů a botanických alb. Není divu, když jsem chodil do školy, poznával jsem druhy rostlin, o kterých se ostatním studentům ani nesnilo.
Talent od mého dědečka
Odmala jsem se nikdy nerozešel tužkou. Vášeň pro kreslení jsem zdědil po svém dědovi. Rodiče si toho všimli a poslali mě na další výtvarné kurzy. Schopnost kreslit mi přišla vhod při studiu i v práci – jako interiérový a zahradní designér často používám vlastní skici. Před pár lety jsem někde narazil na fotku rostlinné galerie – okamžitě mě uchvátila a řekl jsem si, že bych si ji mohl namalovat. Tak jsem si pro sebe vytvořil sérii kapradin a postupem času, když začaly přicházet objednávky, jsem spustil studio a obchod Dzikierzeczy.pl.
Sekretářka kouzel
Rád kreslím v noci. Mám rád klid a pohodu, protože tato práce vyžaduje soustředění. Stalo se, že jsem téměř dokončoval kresbu a na poslední chvíli jsem udělal špatný pohyb, který zhatil veškerou mou snahu.Veškerou grafiku tvořím pouze a výhradně u své sekretářky, která na jaře a v létě stojí na verandě a v chladnějších měsících chodí do mé kanceláře. Jedná se o jedinečný kus nábytku, který je v mé rodině léta. Nejdřív to byl kuchyňský stůl, pak skončil na verandě a babička na něm hrála solitér a po letech se z něj stala moje dílna. Jeho dobrá energie mě provází při práci.