Lípa malolistá je dlouhověký opadavý strom (může dorůst až 1000 let) patřící do čeledi Malvaceae, dříve řazené do čeledi Tiliaceae. V přirozených porostech se vyskytuje téměř v celé Evropě a západní Asii až po Ural, běžný i v Polsku, kde roste divoce po celé zemi, především v listnatých lesích (často v kombinaci s javory a habry).
Lípa malolistá
Lipa
Lépa malolistá je velký strom, dorůstající až 35 m výšky, s hustou, rozložitou, pravidelnou, široce vejčitou nebo kulovitou korunou a relativně krátkým kmenem, často s četnými výhony na bázi a šedá kůra mírně popraskaná (u mladých stromů hladká, u starších silnější, hlouběji rozpukaná než u lípy malolisté).Mladé přírůstky holé, na horní části hnědočervené. U mladých stromů jsou větve zvednuté nahoru, tvoří ostré úhly s kmenem, s věkem začínají větve viset dolů. Poupata se 2 šupinami, vejčitá, nahá, červenohnědá. Lipový kořenový systém je silný a dobře vyvinutý, díky čemuž je přesazování stromů (i starších) z hroudy zeminy poměrně bezproblémové a procento přijatých je poměrně vysoké. Lípy dobře snášejí i řez, stříhání a tvarování. Po řezu opět silně dorostou a řezané stromy tvoří vícekmenné formy.
Limetkové listy
Listy menší než lípa širokolistá (3-7 cm dlouhé), na výhonech spirálovitě uspořádané, srdčité, na bázi často asymetrické, s pilovitými a mírně vyvýšenými okraji čepelí listů, někdy se 2 bočními chlopněmi. Na svrchní straně živě zelená a na spodní straně světlejší (na podzim žlutá), nahá, pouze na spodní straně jsou vidět trsy červených chloupků (domantia), hojnější na bázi listů.Žíly 3. řádu jsou slabě viditelné pouze na spodní straně čepelí listů, na horní straně neviditelné.
Limetové květy
Lipové květy jsou hermafroditní, pětinásobné. Okvětní lístky i kališní lístky jsou nažloutlé. Květy shromážděné ve skupinách po 5-20 ve vyvýšených vrcholech vyčnívajících nad listy, vybavené široce kopinatým, celokrajným, retikulárně inervovaným listenem připojeným k ose květenství. Doba květu připadá na přelom června a července (asi 2 týdny po lípě širokolisté). Květiny s intenzivní, sladkou vůní hromadně přitahují opylující hmyz a díky dlouhé přítomnosti nektaru jsou tyto stromy pro včely mimořádně cenné. Tyčinky jsou stejně dlouhé jako okvětní lístky koruny. Po opylení květů a oplození se na přelomu září a října tvoří tenkostěnné, tvrdé, cibulkovité, často nesouměrné plody - oříšky, o průměru 5-7 mm, bez žeber, hladké, s křídlem. Uvnitř obsahují 1-3 semínka.
Limetka malolistá - léčivá rostlina
Lípa malolistá je léčivá rostlina. Rostlinnou surovinou je květenství s listenem a lodyhou (Flos tiliae), které obsahuje přes 20 zdraví cenných účinných látek, jako jsou flavonoidy, fytosteroly, terpeny, zámky, třísloviny, organické kyseliny, minerální soli, vitamin C a PP. a cenný esenciální olej. Tyto sloučeniny mají protizánětlivé, diaforetické, sedativní a mírně diastolické účinky na hladké svaly některých orgánů. Používají se ve formě nálevů k vnitřnímu užití hlavně při horečce a jako ochranný prostředek při katarech dýchacích cest. Květenství se sbírá během květu a suší se při teplotě ne vyšší než 40 st.. K ošetření se v minulosti používala i kůra a listy. Podobné vlastnosti vykazuje také lipový med, který je považován za zvláště cenný.
Neobyčejně cenné je také lipové dřevo, ceněné především pro svou měkkost a snadné zpracování.Široce se používá v řezbářství, řezbářství, hudebních nástrojích, rýsovacích prknech a dřevěných botách. Z lipového lýka se také vyráběly podložky, provazy, košíky a tlapky. Používá se i lipová šťáva, která je sladká a po vykvašení lze získat docela chutný nápoj.
Lípa malolistá nejlépe roste na úrodných, čerstvých, nepříliš suchých, ale průměrných půdách, je o něco méně náročná než lípa širokolistá. Má ráda slunce, snáší i polostín. Je to teplomilný druh, i když mrazuvzdorný. Tento druh je poměrně citlivý na zasolení půdy a suchý a znečištěný vzduch. V takových podmínkách se stává lípa malolistá náchylná především k napadení škůdci svilušky, mšice a svilušky, které jej mohou napadnout v obzvláště suchých, horkých létech. Následkem jejich krmení lipové listy vadnou a opadávají i na konci léta. Po napadení mšicemi se navíc může na listech vyvinout sazovitá plíseň, která na nich vytvoří černý povlak.Lípa malolistá je vynikající okrasná rostlina, doporučovaná do velkých zahrad, zvláště cenná ve velkých přírodovědných předpokladech a lesících ve volné krajině. Ve městech se skvěle hodí do větších zelených komplexů, jako jsou parky nebo trávníky, jako solitér nebo alej. Nevhodné pro výsadbu podél ulic a oblastí s vysokou úrovní znečištění.
Lépku drobnolistou lze množit generativně, výsevem semen, nejlépe sklizených ještě v zeleném stavu, kolem poloviny září nebo po roční stratifikaci. Bohužel semena klíčí nerovnoměrně, takže lepší způsob je vegetativní množení, zakořeněnými řízky odebranými brzy na jaře nebo pučením na přelomu července a srpna, případně roubováním do koruny brzy na jaře.
| Pozice | slunečno |
|---|---|
| Vlhkost půdy | středně vlhké |
| Okrasná rostlina s | listy/jehly |
| Pozice | polotmavé |
| Okrasná rostlina s | květiny |
| Datum květu | VI - VII |
| Evergreen | Ne |
| Kategorie | Opadavé stromy |
| Zalévání | střední |
| Barva listů/jehličí | zelená |
| Barva květů | žlutá |
| Plátek | kulatý |
| Plátek | běžný |
| Plátek | broad-egg |
| Výška | do 350 m |